U Toutatise volume 20. Plzeňská agilní crew zařazuje vyšší rychlost, zakládá kapely jak na běžícím páse a dělá jeden koncert za druhým. A co je dnes na menu? Tentokráte tu máme plzeňskou premiéru kapely XARKOV7, která má možnost zbourat domácí punkovou scénu, rakouské trio HYPERDOG a ukrajinskočeskoslovenskou ambientní zamlženost DELAYED MINDS. A to není všechno. Toutatis chystá i festival. Takže, ačkoliv můžeme zamáčknout slzu nad posledním ročníkem Fluff Festu minulý rok, zdá se, že plzeňský kraj o titul v hardcorové těžké váze nepřijde. Jen na sedadlo řidiče sedají o generaci mladší šoféři, kteří volant stočí více k powerviolence stylu.

Bohdan Symonchuk možná vypadá jako patnáctiletý intoš, který si nedávno zarovnal svoje první mikádo, ale o hudebním směřování má celkem jasno. Do Moovementu, jehož prostor je ten den, nevím proč, lehce zastřen u stropu obláčky vodní páry, pouští naprosto ortodoxní mlhu hudební. DELAYED MINDS jsou postavené na kytarových plochách široce rozkročených mezi ambient, shoegaze a slowcore. Oproti nedávno vydané nahrávce se zpěv ještě mnohem více vpíjí do hudby a je takřka neslyšitelný. Krom Bohdana tu jsou prešovský tlučec Peter a kladensko-ukrajinský baskytarista Mára, čímž se národnostní složení vyrovnává dostatečně na to, abychom mohli o kapele mluvit jako o ukrajinskoslovenskočeské. V tomto pořadí.

DELAYED MINDS šlapou. Navzdory tomu, že Mára byl na čtyřech zkouškách a při hraní kouká do papíru, kde má napsané tóny ke skladbám. Oproti nahranému materiálu přidává vlastní invenci v hardcorových basových zásecích, které celkem dobře odkazují k jeho dalším působištím v mnohem divočejších kapelách HYACINTH a EAT ME FRESH. Je zábavné sledovat, jak spolu trojice při hraní neverbálně komunikuje. Ty jednotlivé pohledy, pomrky a pokývnutí, které značí, že se blíží další pasáž... Za mě parádní koncert. 

XARKOV7 pálí hned od začátku ostrýma. Výkop obstarává první skladba z debutového EP „Choke on the Spite“, a ačkoliv je oproti nahrávce utopený zpěv, tak to má přesně ten tah na branku, co to má mít. Živě je svým způsobem dost vidět, že kytarista a bubeník mají spolu další dvě kapely, jenž na ně mají podstatně vyšší technické hráčské nároky. Hrají uvolněně a s velkou dávkou rezervy. Žánrově jde v podstatě o poctu bostonským chainpunkovým EXIT ORDER, což je čitelné jak v designu první kazety, tak v tom, že v setlistu najdete jejich cover. Nemám při tom pocit, že by CHARKOV7 v něčem výrazněji zaostávali. Ať už jde o instrumentální úroveň nebo talent na energickou melodiku, která si vás zaháčkuje na první poslech, i potenciál házet do pitu jednu rozbušku za druhou. To všechno tady je. Jakmile se tahle kapela trochu více etabluje na prknech, tak odsoudí všechny, kteří se pokouší o něco podobného, do komparzních rolí.

Rakouská egg/chain punková trojka HYPERDOG zní živě o poznání jinak, než z nahrávek. Jejich dva měsíce stará deska „Frog Mountain“ je o poznání elektroničtější než živá prezentace. Ať už jde o zvuk synteticky rovných a až roboticky působící bicích nebo zdvojené kytary dávající skladbám melodickou i zvukovou bohatost podivně zabarvených retrodigitálních zvuků. Současně tu cítím jakousi fascinaci chiptune zvukařinou a možná i melodikou. Skladby jsou prokládány spoustou drobných samplíků, které rozverně hopsají mezi riffy a tvoří celkem signifikantní prvek v jejich hudbě. Živě buďto nebyly vůbec, nebo byly tak utopené tak hluboko, že jsem je neslyšel. Ale to vůbec nevadí. Živě jsou HYPERDOG jiní, ale to neznamená horší. Jsou o poznání agresivnější a nesmlouvavější. Také se mi zdá, že živě hrají o něco rychleji.  Zvuk byl mnohem hutnější, syrovější a kousavější, než tomu je z desky, která je ve své podstatě cekem „hodná“ až neškodná. Co víc? Večer se vydařil, zvuk byl parádní a já se budu těšit na další akce u galského boha.